V roce 1870 princezna Carola koupila od státní pokladny v Rehefeldu plochu o rozloze cca 5000m2. Na tomto místě nechala během války (1870/1871) postavit lovecký zámeček. Lovecký zámeček byl darem jejímu manželovi, korunnímu princi Albertovi. Postupně během 80. let 19. století byla celá plocha nemovitosti zvětšena na 6700m2 a zámeček se dočkal malých stavebních úprav a přístaveb.
Celá hodnota zastavěného pozemku během těchto let velice vzrostla.
V roce 1924 byl zámeček prodán společnosti Schwerter-Genosschaft, což byla dceřiná organizace Drážďanské zednářské lóže Tří mečů. Zde si také organizace zřídila své konferenční centrum a zároveň začal být zámeček využíván jako ozdravovna pro členy organizace. Celá budova byla elektrifikována, obohacena o ústřední topení a kuchyň s jídelnou.
Drážďanská zednářská lóže Tří mečů byla v roce 1933 kvůli negativnímu postoji nacionálních socialistů nucena pronajmout lovecký zámeček frontové organizaci Stahlhelm. Ta provozovala loveckou chatu pod vedením generálního ředitele Waltera.
V roce 1935 byla Drážďanská zednářská lóže Tří mečů zakázána a nucena zámeček prodat.
Od roku 1935 byl novým majitelem zámečku kníže Friedrich Christian ze Saska .
Ve vedení podniku ovšem zůstal generální ředitel Walter, který měl již mnoho zkušeností s vedením podniku a rok zámeček fungoval jako dům pro seniory.
V roce 1936 kníže Friedrich Christian ze Saska vymyslel plán, přeměnit lovecký zámeček na exkluzivní lovecký hotel.
Na podzim roku 1936 byla provedena částečná rekonstrukce zámečku před německými lyžařskými šampionáty, které se konaly v Altenbergu, v únoru 1937. Úspěch předčil očekávání. Během lyžařských mistrovství v roce 1937, byl zámeček překvapivě zaplněn.
Po lyžařském mistrovství byl zámeček další 4 měsíce uzavřen a byla dokončena celá rekonstrukce. Po rekonstrukci byl zámeček opět otevřen a to už jako exkluzivní lovecký hotel.
Ředitelství bylo pro začátek ponecháno na řediteli Walterovi, ale v roce 1938 byla založena nová firma, uzavřena nová nájemní smlouva a celý zámeček převeden na nového ředitele. Pod novým vedením hotelnictví vzkvétalo. Po znovuotevření přivítal zámeček mnoho celebrit, členové evropské šlechty a vedoucí kádry nacistů, mezi nimi Otto Meißner, Gretl Theimer, Harry Piel, starosta Drážďan Ernst Zörner, Lída Baarová, Wolfa Neumeister, Wolfram Humperdinck, Ruth Eweler, Peter Igelhoff, kníže Fridrich Hohenzollern a Rumunská princezna Ileana.
Dne 6. února 1942 byl lovecký zámeček zabaven Wehrmachtem a proměňuje se na lazaret pro 120 zraněných. Ředitel a většina zaměstnanců loveckého zámečku jsou povinni poskytovat služby vojenské nemocnici.
Po vyvlastnění v roce 1945, sloužil lovecký zámeček jako rekreační dům a jako výcvikové a konferenční centrum státní policie.
Na začátku 2003 převzala budovu státní agentura a lovecký zámeček a nabídla k prodeji. Od té doby byl komplex prázdný a začal chátrat.
V dubnu 2012 byl zámek prodán soukromému majiteli, do dnes však zámeček chátrá.